Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
Danju te neće sunce ubiti ni mesec noću.
Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,
Kad budeš u nevolji i sve te to snadje, ako se u poslednje vreme obratiš ka Gospodu Bogu svom, i poslušaš glas Njegov,
A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.
I doći će na te svi ovi blagoslovi, i steći će ti se, ako uzaslušaš glas Gospoda Boga svog,
Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.
Ali ako ne uzaslušaš glas Gospoda Boga svog da držiš i tvoriš sve zapovesti Njegove u uredbe Njegove, koje ti ja danas zapovedam, doći će na tebe sve ove kletve i stignuće te.
Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne.
Poslaće Gospod na tebe kletvu, rasap i pogibao u svemu za šta se prihvatiš rukom svojom i šta uzradiš, dok se ne zatreš i ne propadneš na prečac za zla dela svoja kojima si me ostavio.
Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.
Učiniće Gospod da dažd zemlji tvojoj bude prah i pepeo, koji će padati s neba na te, dokle se ne istrebiš.
Když pak přijdou na tě všecka slova tato, požehnání i zlořečenství, kterážť jsem předložil, a rozpomeneš se v srdci svém, kdež bys koli byl mezi národy, do kterýchž by tě rozehnal Hospodin Bůh tvůj,
A kad dodje na tebe sve ovo, blagoslov i kletva koju iznesoh preda te, ako ih se opomeneš u srcu svom, gde bi god bio medju narodima, u koje te zagna Gospod Bog tvoj,
I sstoupí na tě Duch Hospodinův, a prorokovati budeš s nimi, a proměněn budeš v muže jiného.
I sići će na te duh Gospodnji, te ćeš prorokovati s njima, i postaćeš drugi čovek.
Nechť, medle, rozkáže pán náš služebníkům svým, kteříž stojí před tebou, ať hledají muže, kterýž by uměl hráti na harfu, aby, když by přišel na tě duch Boží zlý, hral rukou svou, a tobě aby lehčeji bylo.
Neka gospodar naš zapovedi slugama svojim koje stoje pred tobom, da potraže čoveka koji zna udarati u gusle, pa kad te napadne zli duh Božji, neka udara rukom svojom, i odlakšaće ti.
I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho?
A Jonatan mu reče: Bože sačuvaj; jer da doznam da je otac moj naumio zlo da te zadesi, zar ti ne bih javio?
I přisáhl jí Saul skrze Hospodina, řka: Živť jest Hospodin, že nepřijde na tě trestání pro tu věc.
A Saul joj se zakle Gospodom govoreći: Tako živ bio Gospod! Neće ti biti ništa za to.
K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.
A Jelisije reče: Tako da je živ Gospod nad vojskama, pred kojim stojim, da ne gledam na Josafata cara Judinog, ne bih mario za te niti bih te pogledao.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Ali si zaslužio sud bezbožnički; i sud i pravda snadje te.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
I koji se god u Te uzdaju, neće se osramotiti; osramotiće se oni koji se odmeću od Tebe besputno.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Bezazlenost i pravda neka me sačuva, jer se u Tebe uzdam.
Já tobě k srozumění posloužím, a vyučím tě cestě, po níž bys choditi měl; dámť radu, oči své na tě obrátě.
Urazumiću te, i pokazaću ti put kojim da ideš; savetovaću te, oko je moje na tebi.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Jer rekoh: Da mi se ne svete, i da se ne razmeću nada mnom, kad se spotakne noga moja.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Ne odstupi natrag srce naše, i stope naše ne zadjoše s puta Tvog.
Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Jer si Ti pomoć moja, i u senu krila Tvojih veselim se.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Sve Tebe čeka, da im daješ piću na vreme.
Když zase obrátím ruku svou na tě, až přepálím dočista trůsky tvé, a odejmu všecken cín tvůj,
I okrenuću ruku svoju na te, i sažeći ću troske tvoje da te prečistim, i ukloniću sve olovo tvoje.
Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
Ko se Tebe drži, čuvaš ga jednako u miru, jer se u Tebe uzda.
Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
I na putu sudova Tvojih, Gospode, čekamo Te; Tvoje ime i Tvoj spomen žudi duša.
A protož přijde na tě zlé, jehož východu neznáš, a připadne na tě bída, kteréž nebudeš moci se odžehnati, a přijde na tě pojednou hrozné zpuštění, než zvíš.
Zato će doći na te zlo, a nećeš znati odakle izlazi, i popašće te nevolja, da je nećeš moći odbiti, i doći će na te ujedanput pogibao, za koju nećeš znati.
Probuď se, probuď se, oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť nebude již více na tě dotírati neobřezaný a nečistý.
Probudi se, probudi se, obuci se u silu svoju, Sione; obuci krasne haljine svoje, Jerusalime grade sveti; jer neće više ući u tebe neobrezani i nečisti.
Neboť jest to u mne, co při potopě Noé. Jakož jsem přisáhl, že se nebudou více rozlévati vody Noé po zemi, tak jsem přisáhl, že se nerozhněvám na tě, aniž tobě přísně domlouvati budu.
Jer mi je to kao potop Nojev: jer kao što se zakleh da potop Nojev neće više doći na zemlju, tako se zakleh da se neću razgneviti na te niti ću te karati.
Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
Idi i viči Jerusalimu da čuje i govori: Ovako veli Gospod: Opominjem te se po milosti u mladosti tvojoj i po ljubavi o veridbi tvojoj, kad idjaše za mnom po pustinji, i po zemlji gde se ne seje.
Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!
Ti sediš na Livanu, gnezdo viješ na kedrima, kako ćeš biti ljupka, kad ti dodju muke i bolovi kao porodilji!
Nebo na tě, synu člověčí, aj, dadí na tě provazy, a sváží tě jimi, a nebudeš moci vyjíti mezi ně.
Jer, sine čovečji, evo, metnuće na te uzice, i svezaće te njima, i nećeš izlaziti medju njih.
A aj, dávám na tě provazy, abys se neobracel z boku jednoho na druhý, dokudž nevyplníš dnů obležení svého.
I evo, vezaću te uzicama da se ne prevrneš s jedne strane na drugu dokle ne navršiš dane opsade tvoje.
Jižtě skončení nastalo tobě; nebo vypustím hněv svůj na tě, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.
Dodje ti kraj, i pustiću gnev svoj na te, i sudiću ti po putevima tvojim i obratiću na te sve gadove tvoje.
Skončení přichází, přichází skončení, procítil na tě, aj, přicházíť.
Kraj dodje, kraj dodje, usta na te, evo dodje.
Již tudíž vyliji prchlivost svou na tě, a docela vypustím hněv svůj na tebe, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.
Sada ću odmah izliti jarost svoju na te, i navršiću gnev svoj na tebi, i sudiću ti po tvojim putevima, i obratiću na te sve gadove tvoje.
A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
I sudiću ti kako se sudi onima koje čine preljubu i onima koje krv prolivaju, i daću te na smrt gnevu i revnosti.
A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.
Ovako veli Gospod Gospod: Skini tu kapu i svrzi taj venac, neće ga biti; niskog ću uzvisiti a visokog ću poniziti.
Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad,
Za to, Olivo, ovako veli Gospod Gospod: Evo, ja ću podignuti milosnike tvoje na te, one od kojih se odvratila duša tvoja, i dovešću ih na te od svuda,
Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě, ó Týre, a přivedu na tě národy mnohé, tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho.
Zato ovako veli Gospod Gospod: Evo mene na te, Tire, i dovešću mnoge narode na te kao da bih doveo more s valima njegovim.
Nebo tak praví Panovník Hospodin: Když tě učiním městem zpuštěným jako města, v nichž se nebydlí, když uvedu na tě hlubinu, tak že tě přikryjí vody mnohé,
Jer ovako veli Gospod Gospod: Kad te učinim pustim gradom, kao što su gradovi u kojima se ne živi, kad pustim na te bezdanu, i velika te voda pokrije,
Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou.
Zato, evo, ja ću dovesti na tebe inostrance najljuće izmedju naroda, i oni će istrgnuti mačeve svoje na lepotu mudrosti tvoje, i ubiće svetlost tvoju.
Když se chytají tebe rukou, lámeš se, a roztínáš jim všecko rameno; a když se na tě zpodpírají, ztroskotána býváš, ačkoli nastavuješ jim všech bedr.
Kad te uhvatiše u ruku, ti se slomi i raseče im sve rame; a kad se nasloniše na te, ti se prebi i probode im sva bedra.
Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na tě meč, a vypléním z tebe lidi i hovada.
Zato ovako veli Gospod Gospod: Evo, ja ću pustiti na te mač, i istrebiću iz tebe ljude i stoku.
Takto praví Panovník Hospodin: Rozestruť na tě síť svou skrze shromáždění národů mnohých, kteříž tě vytáhnou nevodem mým.
Ovako veli Gospod Gospod: Razapeću ti mrežu svoju sa zborom mnogih naroda, i izvući će te u mojoj mreži.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Meč krále Babylonského přijde na tě.
Jer ovako veli Gospod Gospod: Mač cara vavilonskog doći će na te.
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Jer će doći dani na tebe, i okružiće te neprijatelji tvoji opkopima, i opkoliće te, i obuzeće te sa sviju strana;
Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenž jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších na tě.
Ne pusti u nemar dar u sebi koji ti je dan po proroštvu metnuvši starešine ruke na tebe.
Díky činím Bohu, jemuž sloužím, jako i předkové moji, v svědomí čistém, z toho, že mám na tě ustavičnou pamět na svých modlitbách ve dne i v noci,
Zahvaljujem Bogu kome služim od praroditelja čistom savesti, što bez prestanka imam spomen za tebe u molitvama svojim dan i noć,
Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu.
Ako li ne uzastražiš, doći ću na tebe kao lupež, i nećeš čuti u koji ću čas doći na tebe.
0.4468400478363s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Danju te neće sunce ubiti ni mesec noću. 